Diplomové práce

POKYN PRO ZADÁVÁNÍ A HODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH

DIPLOMOVÝCH PRACÍ

NA ÚSTAVU PEDAGOGIKY A SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Formální náležitosti kvalifikační (bakalářské, diplomové) práce

Základním dokumentem nutným k zahájení práce na kvalifikační (bakalářské, diplomové) práci je Směrnice ke státním závěrečným zkouškám na Pedagogické fakultě UP.

1. Zadávání závěrečných prací

a) Student v průběhu aktuálního semestru bakalářského studia, resp. magisterského studia, zpracuje teze závěrečné práce a osloví vyučujícího ÚPSS případně vyučujícího z jiného pracoviště Pedagogické fakulty UP nebo z jiné fakulty Univerzity Palackého, který problematiku v rámci ústavu odborně zaštiťuje. Pracovníky ÚPSS garantovaná témata jsou dostupná v systému STAG.

b) Společně s osloveným vedoucím student vyjasní výzkumný problém, který bude v práci řešen, a teze rozpracuje do projektu závěrečné práce, který bude obsahovat:

• Téma práce (česky, anglicky), ve kterém bude zjevný řešený výzkumný problém práce.
• Plánovaný teoretický koncept (obsah jednotlivých kapitol).
• Plánovaný metodologický postup (cíl výzkumu, výzkumné otázky, příp. hypotézy, výzkumný soubor, výzkumná strategie, výzkumný nástroj, metoda analýzy).
• Očekávané výstupy (pokud jsou plánovány).
• Stručný přehled literatury k tématu (publikace odborné, metodologické).

c) Připravený, s domluveným vedoucím práce zkonzultovaný a schválený projekt, student vyplní do Zadání závěrečné práce ve STAGu. Zadání 3x vytiskne a předá k podpisu vedoucímu práce a vedoucímu pracoviště.

2. Pokyny pro psaní diplomových prací

a) U diplomových prací se očekávají práce výzkumné, tzn. směřující k prokázání metodologických kompetencí pro koncipování, uchopení a realizaci solidního kvantitativního, kvalitativního nebo smíšeného výzkumu. Vhodnou variantou pro psaní diplomové práce je tzv. akční výzkum, kdy je výzkumník v rovnocenné roli s aktéry výzkumu a výzkum směřuje k možným změnám pedagogické reality.

Kvantitativní výzkum. Při volbě kvantitativní výzkumné strategie při psaní diplomové práce se očekává standardní postup směřující k ověření kauzálních vztahů a verifikaci hypotéz prostřednictvím korektních statistických postupů (s možným využitím statistických programů, např. SPSS, Statistica, R, software, Excel aj.) Verifikaci není možné provádět intuitivně porovnáním dvou číselných (procentuálních) hodnot.

Kvalitativní výzkum. Student se pokusí na základě hloubkového kvalitativního výzkumu vytvořit novou teorii vztahující se k poznatkům získaným od jasně vymezené skupiny informantů. Za vhodné výzkumné metody lze považovat hloubkové případové studie, interview (mj. etnografické interview, narativní vyprávění atp.), dlouhodobé pozorování, pedagogický experiment ad. Za adekvátní metody analýzy lze považovat např. zakotvenou teorii (se všemi fázemi kódování, tzn. otevřeným, axiálním, selektivním), rámcovou analýzu, interpretativní fenomenologickou analýzu, MCA atp.

Smíšený výzkum. Kvantitativní a kvalitativní přístup na sebe navazují, vhodně se doplňují a směřují k souhrnným závěrům v rámci řešené problematiky a vymezeného výzkumného problému.

b) Rozsah práce je XYZ znaků dle platných dokumentů PdF UP a UP. 

3. Doporučená struktura kvalifikační práce

Každá kvalifikační práce má určitou strukturu, která není univerzálně předepsaná žádným dokumentem. V praxi se do jisté míry osvědčila níže uvedená struktura kvalifikační práce, která je zaměřena převážně empiricky, tedy výzkumně (v Pokyny pro zadání BP a DP výše).

ÚVOD práce (by „měl“ obsahovat):

• zdůvodnění důležitosti a aktuálnosti zvolené problematiky (tématu),
• osobní motivace k výběru tématu práce,
• vymezení hlavních cílů práce,
• stručná charakteristika obsahu kapitol práce,
• stručný popis použitých metod zpracování práce.

I. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE (možné složení kapitol):

• Vymezení základních pojmů vztahujících se k tématu práce.
• Přehled domácích a zahraničních prací o řešení zvoleného tématu nebo širší problematiky (kriticky komentovaný průzkum literárních zdrojů zaměřený na zjištění současného stavu poznání ve vybrané tématice či v užším tématu a na zpřesnění výzkumných záměrů a otázek).
• Členění věcné výstavby teoretických a metodologických východisek práce.

II. EMPIRICKÁ ČÁST (možné složení kapitol):

• Výzkumné cíle, problémy (otázky) a hypotézy.
• Výzkumný vzorek (popis základního souboru, výběr respondentů do výzkumného vzorku, charakteristika vybraného vzorku respondentů apod.).
• Výzkumná metodika
• Výstižný popis kvantitativních nebo kvalitativních procedur a technik empirického výzkumu.
• Popis by měl být dostatečně vyčerpávající, aby mohl umožnit opakovatelnost či reprodukovatelnost metod výzkumu a zároveň i kontrolovatelnost jeho výsledků.
• Časová organizace (harmonogram) průběhu výzkumu podle jeho fází – popis časového harmonogramu průběhu výzkumného šetření.
• Výsledky výzkumu Výstižná informativní prezentace hlavních zjištění v podobě:
• Kvantitativně orientovaná práce: v podobě přehledných tabulek a grafů s důrazem na reflektování výzkumných otázek, příp. na statistické testování hypotéz,
• Kvalitativně orientovaná práce: v podobě třídění narativních zjištění a citace úryvků z protokolu účastnického pozorování, případové studie, obsahové analýzy textových dokumentů apod. (blíže viz Zadání…).
• Interpretace a diskuze výsledků ve světle kvantitativních statistických údajů, nebo ve světle kvalitativních údajů o možné typologizaci.
• Veškeré interpretace je nutno diskutovat na pozadí výsledků příbuzných studií.
• Závěry z výzkumu

ZÁVĚR práce (by „měl“ obsahovat):

• Stručné sebekontrolní zhodnocení splnění cílů práce.
• Výstižné a přeformulované shrnutí výsledků a závěrů teoretické a empirické části práce.
• Zmínka o možnosti reálného uplatnění výsledků práce v teorii, empirii a praxi.
• Doporučení a návrhy pro další empirický a teoretický výzkum.
• Zmínka o metodologických úskalích, předpokladech a zdokonaleních.
• Doporučení a návrhy pro školskou nebo osvětovou praxi (např. v oblasti řízení a správy, učitelství, vychovatelství, poradenství apod.).

4. Nejčastější nedostatky kvalifikačních prací

• Nevyváženost teoretické, empirické a praktické složky ve struktuře práce.
• Nejasnost cílů práce, nezřetelnost jejich formulace a nemožnost kontroly splnění.
• Absence výzkumného problému nebo výzkumné otázky.
• Absence správné formulace hypotézy.
• Nízká úroveň statistické analýzy získaných empirických údajů.
• Neadekvátní generalizace závěrů.
• Neuspokojivá práce na definicích nosných pojmů nebo jejich úplná absence.
• Nedostatečný rozhled v domácí i zahraniční literatuře.
• Chyby v citacích použité literatury (ČSN ISO 690).
• Nezřetelné vymezení návaznosti na předchůdce řešení zvolené problematiky.
• Neurčité odlišení vlastních a cizích myšlenek.

5. Odevzdání a hodnocení závěrečných kvalifikačních prací

Dle termínů na PdF UP.